V 19:30 se všichni scházíme u hasičárny a začínáme si připravovat svá „nářadí“ na HS v Jesenném. Je to noční soutěž a v pořadí letos již čtvrtá. Vše je náležitě připraveno a chystáme se k odjezdu. Na poslední chvíli Renča z hasičárny „dovalí“ láhev Berentzenu a posléze se veme pro jistotu ještě jedna, aby „jí“ nebylo smutno. Už toho byla předzvěst toho, že dnešní noční akce bude stát za to. Celkem se zúčastnilo 40 družstev 29 mužů a 11 žen. Naše holky šly jako 1. v ženách a zároveň 1. v celé soutěži. Chlapi nastupovali jako 5 v kategorii mužů. Ženám se útok vydařil a p o dobrém nabrání vody se na místních dvou hrbech trochu opozdily proudy, ale i tak byl čas 21:71 velice slibný. Báru voda zachytila trochu dříve než doběhla a Radce hrozně prášila koncovka, takže neviděla ani vyklopený terčík. Jak postupně družstva žen končila své útoky, pořadí se stále měnilo a naše ženy byly stále na 1. místě. Poslední dva manšafty a elasťáčky mluvily za vše. Útoky provedly celkem povedené, ale naše holky už z 1. místa nesesadily. A tak v táboře žen Vlastiboře zavládlo pořádné veselí. Za všechny můžu citovat, Štěpku, která radostní vykřikla: „ A máme autíčko“!!! ( autíčko= putovní pohár= dřevěné starodávné autíčko+ skleněný cisterna plná rumu) Když nastupovali chlapi, vedl v té době Jesenný a druhé bylo Podelší A. Útok se mužům celkem zdařil a časem 17:83 se prozatím připsalo 3. místo. Postupně nás ale ještě 4 družstva předběhla a tak v konečném pořadí z toho bylo nakonec slušné 7. místo. Je pravda, že jsme mysleli na lepší místo. V tu dobu co jsme dosoutěžili, holky už slušně pařily. Po uklizení materiál jsme se přidali k nim a začaly „ kořalové smrště“. Připíjelo se hlavně na úspěšné vystoupení naší „ženské sqadri“ Na pomyslném parketu bylo také stále živo a ani jsme řádně nesledovali ostatní soutěžící družstva, neboť jsme s našimi děvčaty museli tento noční úspěch pořádně oslavit. Ženy, „řádily jako utržené ze řetězu“ a jejich kalbu trochu přibrzdil závěrečný nástup a předání cen pro nejlepší manšafty. Ženy měly opravdovou radost a putovní pohár (autíčko) si se zájmem stále prohlížely. My chlapi jsme jim mohli jenom „suše“ závidět. Snad to vyjde příště… Domů jsme odjížděli v dobu, kdy už se pomalou rozednívalo. Někomu bylo špatně, jinému ještě špatněji a někteří byli k nepoužití ještě celý zbytek neděle…. Ale jinak to byla super soutěž!!!